Vůně jsou maličké světy, které odhalí svá tajemství jen tomu, kdo je bude milovat...

neděle 21. února 2010

To jsem já... aneb klíčovou dírkou do našich voňavých životů



Tentokrát se nám představí:


Jitka alias milovnice všeho starého či prachem zapadlého...


Ahoj, jmenuji se Jitka a ráda bych vám něco napsala o svém vztahu k vůním jako takovým, k parfémům a třeba i něco málo o mé osobě.


Chtěla bych na úvod jen říct, že v parfémovém světě jsem docela zelenáč, nemám moc načicháno a vyzkoušeno (ani toho mnoho nevlastním), ale jak se do toho krásného, voňavého a uměleckého světa začínám dostávat, stále více mě fascinuje. Ať už uměním zkomponovat složky do vůně, které se člověk nemůže nabažit, za kterou se na ulici otočí muž i žena, nebo dokonalým sladěným parfému s flakonem. A přiznejme si, které výrobky se udržely na trhu od počátku 20. století až dodnes?

Patřím spíše mezi mladší ročníky, studuji vysokou školu, obor filozofie… Nepraktické? Nevím, možná… Ale už odmalička mě takové věci lákají, možná trochu „divné“ věci… Vůně starých knih, inkoustu, luxusních papírových bloků z ručního papíru… A k tomu se filozofie prostě hodí. A nejen filozofie, i mé další koníčky. Kaligrafie – krása písma. Doteď píšu plnícím perem, poctivě psacím písmem. Ztotožňuji se s písní Jaromíra Nohavici Starý muž: až budu starým mužem… koupím si pergamen a štětec a tuž... Ano, já nejsem ani stará, ani muž, ale už teď mám štětec i tuž, a kdybych měla komu psát dopisy, psala bych je ručně a poctivě, jako to bylo dřív…

Co mám ráda? Historii, ale ne tu, co se učí ve škole – tu z románů, knížek i dobrých filmů. Historii, která se zabývá i obyčejnými lidmi a jejich životem. Fascinují mě veškerá muzea i galerie – i ta mají svou vůní. Na Musée d´Orsay nikdy nezapomenu… Vůně mají úžasnou vlastnost – evokovat a vyvolávat vzpomínky – někdy hezké, jindy ne, nostalgické, vzpomínky na první lásku, první políbení nebo na prázdniny u babičky.

Vůně, kterou jsem cítila v Musée d´Orsay, ve mně vyvolá mou první návštěvu Paříže, jež byla pro mě osudová… Nevím, co to bylo za vůni, ale kdybych ji cítila, poznám to, vím to… A těším se, až se do Paříže znovu vrátím. Město s historií a atmosférou, která na vás dýchá ze všech ulic a uliček, muzeí, památek i kaváren…

Květiny… Prchavá krása květů, kterou parfuméři dokáží konzervovat do nádherných flakonů, my si je díky nim můžeme kdykoli připomenout. Šeříkové keře, krásná jarní vůně. Omnia Amethyst (už se na ní těším, až ji budu mít…)

Parfémy můžeme milovat, můžeme je nenávidět, mohou nám být lhostejné… Já už jsem si vybrala. A co vy?



Oblíbená barva: modrá a zelená
Přetrvávající nálada: zasněná/veselá
Oblíbená činnost: hraní s domácími mazlíčky, malování
Oblíbený parfém: Premier Jour a Omnia Amethyste
Životní heslo:
Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá - na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl!!! :-)



Příště můžeme nakouknout i k Tobě... Stačí napsat na adresu elapela@post.cz a něco zajímavého o sobě povědět :-)


1 komentář:

  1. Škoda, že z tohoto "To jsem já" není jasné, o kom je řeč.

    OdpovědětVymazat