Když jsem před pár dny opět celá nedočkavá vlítla jako uragán do parfumerie, abych opět prozkoumala horké novinky tohoto podzimu, ani v nejmenším by mne nenapadlo, že mne přejde veškerá chuť psát "voňavé recenze"... Tímto se omlouvám všem fanouškům mé stránky a zdravím všechny ty, jejichž přízeň si i přesto uchovám...

Můj chmurný obraz upadající slávy parfémů pak podpořila ještě ona zmíněná návštěva parfumerie. Nešťastně v ní postávala stárnoucí prodavačka a dohlížela nad regály, v nichž se bez ladu a skladu povalovaly stovky a stovky nejrůznějších vůní. Nutno podotknout, že testery většiny z nich byly přehřáté a vedle nich se na pochybně vypadajících krabičkách skvěly nálepky se slevami. Napadlo mne, že toto přece není chrám luxusu a krásy, kde by chtěly významné světové značky prodávat své zboží... Bohužel jim však nezbývá nic jiného, jelikož mnohé z nich už dávno pochopily, že parfémy nejsou luxusní zboží a že je potřeba především vydělat. Místo toho si mnohé značky najímají své osobní parfuméry a ti jim tvoří malá luxusní voňavá potěšení, která jsou k sehnání pouze v jejich buticích, ne parfumerích (viz Prada, Chanel, Hermes apod.). Výhodu to má pro ně mimo jiné také v tom, že tentokrát je vůně jen jejich, protože znají její formuli (přesné složení) a nejsou vázáni žádnými smlouvami na parfémové giganty, pod nimiž jednotliví, mnohdy anonymní parfuméři tvoří (např. Firmenich).
Ale zpět k oné parfumerii, kterou jsem navštívila. Právě tam jsem definitivně dospěla k názoru, že již nemá nejmenší smysl psát parfémové recenze tzv. klasického střihu a nemá cenu pozastavovat se nad efemérními parfémovými dílky, které se dnes zrodí a za pár let zaniknou. A to z toho prostého důvodu, že nechci podporovat byznys, ale umění. Co je to však umění? Ano, i to má velmi blízko k praktickým účelům a pohybuje se v těsném sepjetí s penězi... Jenže je byznys průhledný a byznys, který přesto přese všechno oplývá uměleckými ambicemi. Mezi právě tuto druhou kategorii počítám nesmrtelné vůně jako jsou např. Chanel No. 5, Shalimar, Angel, Eden, Paris a mnoho dalších... a o těch bych ráda psala... I o těch, co ještě přijdou...
Chloé

Mám téměř pocit, že se jedná o stejný fenomém, jakým byl kdysi Thierry Mugler a jeho slavý Angel, který se také nebál experimentoval a vsadil vše na kartu invátorství a neohrožené originality. Sice trvalo několik let, než Angel dobyl evropská i mimoevropská srdce žen, ale povedlo se... Ačkoliv je to více než neuvěřitelné, někdy je zřejmě třeba vše vsadit na "něco jiného" a vytvořit to, co tu ještě nebylo, protože neznámé stále ještě přitahuje...
Značka Chloé ovšem byla velmi rafinovaná. Vsadila vše na dosud ojedinělou a svým způsobem i kontroverzní vůni Chloé Eau de Parfum, přesto však jí ponechala svěžest, která stále ještě boduje a je u dnešních žen velice oblíbená. Teprve její druhý výtvor, Chloé Intense, se vzdala i této svěžesti. Chloé Intense však přišla v době, kdy původní Chloé již milovalo milióny žen po celém světě, a proto to již byla sázka téměř na jistotu, ačkoliv Chloé Intense je ještě podivnější stvoření...
Chloé Love

Máte-li chuť se mnou polemizovat nebo se jen k tomuto článku vyjádřit, pište prosím vše pod tento článek do komentářů...