Jak se tvoří parfém... Aneb trnitou cestou ke hvězdám

Zajímá vás, co všechno se skrývá na pozadí jedné lahvičky parfému, kterou jste si třeba právě dnes donesli z parfumérie domů? Pakliže ano, čtěte dál, dozvíte se mnohé o tom, kde, jak, kdo a proč...

Aby mohli obyčejní smrtelníci jako jsme my vůbec vůně navrhovat a vyrábět, musí v současné době projít například známou Givaudan-Roure School of Perfumery ve francouzském Grasse, tedy městě, které je s výrobou parfémů již velmi dlouho spjato. A co je tam všechno čeká? Především přednáškové cykly a výcvik v terénu a poté učňovská praxe u výrobce, což dohromady trvá až šest let! Ze školy poté vycházejí tzv. nosy, tedy lidé, jejichž čich je opravdu kvalitně vycvičen. Kdysi bývali nosové většinou muži, ovšem nyní se poměr mužů a žen začíná pomalu, ale jistě srovnávat.

Rozhodnutí uvést na trh zcela nový parfém je velice tvrdé riziko obchodního podnikání, které by nemělo být uskutečněno bez předešlého průzkumu trhu, bez dohodnuté ceny a typu výrobku, bez stanovení finančního stropu na financování reklamy a ceny surovin a samozřejmě bez představy firmy o budoucím výrobku, který mám být na trh uveden. Nemělo by se zapomínat ani na název parfému, který by měl vůni vystihovat a také by měl být prodejný. Velmi důležité je také najít vhodný flakón. Je-li všechno toto v naprostém pořádku a hotové, osloví se výrobní společnost s přesnou definicí budoucí vůně. Když je parfém hotov, představí se v několika variantách firmě, která si jej objednala a ona si vybere ten, který nejvíce odpovídá stanoveným požadavkům.

Ale jak to probíhá přímo v parfumérské firmě? Parfumér sedí u svých „varhan“ obklopený poličkami se spoustou lahviček, v nichž se nacházejí vonné oleje a syntetické přípravky, a postupně se pokouší namíchat požadovanou vůni. Někdy to trvá neuvěřitelně dlouho, protože se stovky vůní musí vybrat tu, která v jeho prozatímní směsi „nevyvede nějakou neplechu“. Poté si parfumér musí od sestavené vůně odpočinout, protože při nejrůznějším testování, které následuje, nesmí mít otupený čich. Tato testování se provádějí proto, aby se potvrdilo, že vůně zůstává dostatečně dlouho na kůži. Navíc si klient může přát posudek svého vlastního odborníka, což může někdy vést k dalším úpravám nabídnuté vůně. Navíc se vůně musí nechat nějakou dobu „uležet“. Takže ve finále to vypadá tak, že čekání na nový parfém může trvat i celé měsíce a roky. Ovšem v současné uspěchané době se málo parfémů testuje extrémně dlouhodobě, jistou výjimkou je Cotyho L´Aimant, jehož cesta k dokonalosti trvala neuvěřitelných pět let!

Nakonec přijdeme do obchodu, vybereme si vůni, která nás nějakým způsobem osloví, a doma potom často hledáme, co ta „naše favoritka“ vlastně obsahuje za ingredience. Většinou se podíváme na internet a jsme spokojené. Jenže ouha, informace, které výrobci parfémů vypustí do éteru, jsou jen velmi stručné a rozhodně neuspokojivé, doopravdy je to totiž tak, že své „voňavé“ tajemství drží někdy i pod zámkem trezoru. Takže takové firmy jako je například FM Group se jen mohou dohadovat, z čeho je originální parfém vlastně složen, a proto jejich výrobky často originálům pouze „olizují paty“, i přestože některé jejich vůně jsou opravdu povedené. A navíc – většina parfémů obsahuje 50 až 100 vonných složek!

Článek napsala Elapela